Jak budovat vztah ke knihám
Rozvíjet dětský vztah ke knihám je důležité už od raného věku. Klíčem je vytvořit pozitivní a příjemné prostředí, ve kterém se knihy stanou přirozenou součástí života dítěte. Zde je několik způsobů, jak podpořit lásku ke čtení:
- Čtěte si společně každý denPravidelné čtení nahlas pomáhá dítěti spojit knihy s pocitem bezpečí a blízkosti. I když ještě neumí samo číst, vnímá rytmus jazyka a učí se nové výrazy. Zároveň se tím buduje společný čas, kdy si dítě s rodičem užívá příběhy a dobrodružství na stránkách knih.
- Nechte dítě vybírat knihy podle svých zájmůDěti více baví číst o tématech, která je zajímají. Ať už jsou to zvířata, pohádky, auta nebo vesmír, dejte jim možnost volby. Pokud si dítě samo vybere knihu, bude mít větší chuť se do ní ponořit.
- Vytvořte doma knihovničkuMít knihy snadno dostupné v dětském pokoji nebo v obývacím prostoru pomáhá přirozeně budovat zvyk po nich sahat. Barevné obálky a obrázky mohou dítě lákat ke zkoumání a prohlížení i ve chvílích, kdy si jen hraje.
- Buďte vzoremDěti napodobují dospělé, a pokud vidí rodiče, jak si s radostí čtou knihu nebo časopis, budou to chtít dělat také. Pokud se o knihách společně bavíte, sdílíte své dojmy a doporučujete si příběhy, dítě získá pocit, že čtení je hodnotná a zábavná činnost.
- Zapojte čtení do běžného životaČtení nemusí být jen o knihách. Dítě může číst názvy na obalech potravin, nápisy na ulici nebo třeba návod ke své nové hračce. Jakmile si uvědomí, že čtení má praktické využití, bude se mu věnovat s větší chutí.
- Navštěvujte knihovny a knihkupectvíVýprava do knihovny nebo knihkupectví může být pro dítě dobrodružstvím. Může si tam vybrat knížku, prohlížet si ilustrace a objevovat nové autory. Některé knihovny pořádají čtenářské dílny, pohádkové večery nebo setkání s autory – to všechno může být inspirativní.
- Přidejte prvek zábavyČtení může být hravé! Můžete si hrát na divadlo podle knižního příběhu, kreslit obrázky k přečtenému textu nebo vymýšlet vlastní pokračování pohádky. Pokud dítě vnímá čtení jako součást hry, bude se k němu rádo vracet.
Důležité je nikdy dítě do čtení nenutit, ale podporovat jeho přirozenou zvědavost a radost z objevování nových světů na stránkách knih. Každé dítě je jiné, a tak je dobré hledat přístupy, které mu budou nejvíce vyhovovat.
Jak se naučit číst a jak často procvičovat čtení?
Základem je naučit se písmena, a to půjde každému individuálně jiným tempem. Učený z nebe nespadl, říká se, a tak nezbývá než procvičovat. Naše škola v první třídě klade největší důraz právě na čtení. Hned v září začaly děti dostávat na každý týden tzv. čtecí kartu, A4 papír se sloupci jednoduchých slov a kratičkými větami. Každý den měly z karty 5-10 minut číst. Text byl postupně těžší, slova i věty delší. V prosinci už velká tiskací písmena vyměnila malá a od ledna měly děti začít číst knihy. Stále ale platila rada: "Čtěte texty klidně znovu a znovu, aby dítě získalo jistotu." Bylo krásné pozorovat pokrok.
Náš malý čtenář tedy sice už zvládne přečíst třeba i noviny, ale zároveň je potřeba, aby ho čtení bavilo. Déle než 15 minut číst nechce. Vidíme, že si na denní desetiminutové čtení zvykl, nyní můžeme dále jemně budovat lásku ke knihám.
Genetická metoda čtení (hláskovací)
Genetická metoda čtení je jedna z výukových metod určených k osvojení čtení. V poslední době je v českých školách využívána stále častěji, nicméně nejde o žádnou novinku - na našem území byla hojně využívána v první polovině 20. století; v anglosaských zemích se využívá běžně. Je založena na čtení celých slov postupně po hláskách - na rozdíl od analyticko-syntetické metody se zde neslabikuje. Používají se v ní (v první fázi) pouze velká tiskací písmena. Ve výuce pomáhá i tzv. robotická řeč nebo marťanština, kdy se nahlas hláskují jednotlivá písmenka, např. P-E-S, a pak se zopakuje celé slovo dohromady: PES. Dále je kladen důraz na porozumění textu. Z výzkumů vyplývá, že tato metoda nejvíce rozvíjí čtenářskou gramotnost.
O projektu
Jsme rodiče prvňáčka. Rádi bychom podpořili jeho učení čtení výběrem takových knih a příběhů, které odpovídají jeho zájmům a zároveň aktuální čtenářské úrovni (například psané velkým tiskacím písmem, tři krátké odstavce textu atd). Tento zdánlivě obyčejný požadavek se nám nedařilo naplnit, přestože knihkupectví a knihovny jsou plné zajímavých knih pro děti – jenže tato přechodná kategorie tolik zastoupena není. A tak nás napadlo vytvářet příběhy svoje. Protože nejsme spisovatelé, přizvali jsme si na pomoc umělou inteligenci. A tak se zrodil generátor příběhů, který jsme pojmenovali Čtěně.